V jarním období kvete nejen příroda, ale také nákup a prodej nemovitostí. Od Vánoc, které bývají finančně náročné, už uplynulo mnoho vody a nyní mají lidé více peněz na to, aby jejich sny o novém bydlení nabíraly reálné obrysy. Stále častěji také sledují realitní servery.
Ale nejen roční období má vliv na lepší prodej nemovitosti. Těch vlivů. „Kvalitně odprezentovaná nemovitost, možnost nabídnout nemovitost co nejširšímu spektru potenciálních kupujících, dostatečný čas pro prodej nemovitosti (3 až 6 měsíců či správně nastavená prodejní cena. Jarní a letní měsíce jsou celkově vnímány velmi pozitivně, protože lidé jsou aktivnější ve všech oblastech. V tu dobu bývá zvýšená poptávka, případně někteří počkají s prodejem nemovitosti až na jaro,“ řekl Michal Pitucha, ředitel společnosti BO reality a finance.
Z části má vliv na prodej nemovitosti i úroková sazba u hypoték. „Samozřejmě, realitní boom posledních let byl živen mimo jiné extrémně nízkými úrokovými sazbami hypoték, které se často pohybovaly mezi 1,5 % - 2 %, což byly rekordně nízké sazby. Na druhou stranu poslední realitní boom z let 2006 - 2008 byl při úrokových sazbách 4,5 % - 5 %. A také lidé houfně nakupovali. Podle mě sazby do 3 % jsou z dlouhodobého hlediska super. Pokud by se však znovu pohybovaly kolem 5 %, to už by mohlo mít vliv na to, zda klienti zvládnou splátku hypotéky,“ doplnil Michal Pitucha.
Letos to byl zatím mírný pokles, nyní se chystá pozvolný růst, ovšem stále pod 2 %.
Dalším faktorem je pak i pokles nezaměstnanosti. To, jak se daří ekonomice, jak se daří lidem, zda mají práci nebo se o ni bojí, má vliv na rozhodování při koupi nemovitosti zvláště na hypotéku. „Pokud roste míra nezaměstnanosti a ekonomika se trápí, tak to má v určitém doběhu jednoho až dvou let vliv na prodej nemovitosti. Ekonomika, HDP, zaměstnanost, ceny nemovitostí a jejich prodej mají přímou souvislost. Na druhou stranu je třeba říci, že v současné „zvláštní“ době dochází přes všechny faktory nadále k růstu cen nemovitostí. Vysvětluji si to tak, že nemovitost vnímají lidé jako jistotu a bezpečný přístav v dobách hrozící inflace a v době překotného „tištění“ peněz centrálními bankami,“ uzavřel Michal Pitucha.